Jářku, tě bůh, táto, zdravíčko, mí strýci
K čemu kecy, že mám ležet v nemocnici
Típněte ty cíga, palte voskovici
Doktor mi řek: „Koukej, musíme tam všici!”
Snad tu nejste marně, přece jen
Otevřete okno, aby duše mohla ven

Proč tu nejsi ty, má pihovatá Báro
Veselá a hloupá, jako v lednu jaro
Tys byla má šance, jediná a krátká
Uhnout z cesty, kterou zametá má matka
Život jako klícka ze čtyř stěn
Otevřete okno, aby duše mohla ven

Řeknu ti to rovnou, starostlivá máti
Doplést mi tu šálu, už se nevyplatí
Už je dávno víc než dostatečně dlouhá
Na pořádnou smyčku popadla mě touha
Říct jen: „Přišel pátek, vhodný den”
Otevřete okno, aby duše mohla ven...